Inteligence hospodářských zvířat

Prasata jsou velmi hravá a zároveň i mazaná – za pamlsek zvládnou splnit jednoduchý úkol. Umí reagovat na své jméno. Vědci na nich provedli tzv. zrcadlový test, při kterém se zkoumá schopnost sebepoznání. Nejprve se prase nechá pozorovat svůj odraz v zrcadle. Poté mu vědci na čelo nakreslí tečku. Pokud se pokusí tuto tečku odstranit, ukazuje to, že chápe, že se dívá na sebe. Tímto testem projdou u lidí až děti kolem dvou let. Psi ani kočky jím zatím neprošly.

Krávy mají propracovanou sociální hierarchii. Ve stádě existuje „vůdce“, který určuje chování ostatních. Krávy jsou zvídavé – pokud se objeví něco nového, jdou to jako první prozkoumat právě vůdčí jedinci. Nově příchozí kráva si musí vybudovat vztahy, aby byla stádem přijata. Krávy mají také výbornou paměť – poznají známé tváře, pamatují si nejlepší pastviny i cestu k napáječce. Ve stádě si vytvářejí silná přátelství a drží se svých oblíbených „parťáků“.

Slepice si poradí s hádankami a jednoduchými hrami. Komunikují se svými ještě nenarozenými kuřátky už během sezení na vejcích a mláďata si dokonce pamatují hlas své matky. Po vylíhnutí je slepice chrání před predátory a učí je rozeznávat potravu, nepřátele i sociální pravidla hejna. Už dvoudenní kuřátka chápou, že věc existuje, i když ji nevidí – tzv. stálost objektu. U lidí se tento poznatek objevuje až kolem šestého měsíce věku.

Ovce bývají považovány za nejhloupější hospodářská zvířata, ale není to pravda. Umí rozeznat obličeje, vnímají emoce (například poznají úsměv jako známku radosti). Pokud jim některá ovce ve stádě chybí, vědí, která to je. Změny vzhledu člověka – třeba nový účes nebo make-up – je nijak nepletou, poznají vás i tak. Umí rozeznat svého ovčáckého psa a pamatují si až 50 ovčích obličejů. A pokud ovci ublížíte, dokáže si to pamatovat i víc než dva roky!

Kozy jsou nejen roztomilé, ale i velmi chytré. Vědci je nechali řešit hádanku původně určenou pro primáty – musely zatáhnout za provaz, čímž se aktivovala páka, kterou následně pomocí tlamy zvedly. Po deseti měsících jim stejný úkol zadali znovu – a zvládly ho ještě rychleji. Díky své zvídavosti se často dostanou k nejchutnější potravě – třeba marocké kozy se dokázaly naučit lézt po stromech, aby se dostaly ke šťavnatým větvím.