Jak na chov perliček?

Perličky jsou klidné, ale v období tokání (duben–červenec) mohou být samci dominantní. V hejnu by měl být ideálně jeden samec na 3–8 samic. Pro větší hejno se doporučují dva mladí nepříbuzní samci, kteří si na sebe zvyknou. Přidání dospělého samce k ustálenému hejnu se ale nedoporučuje – bývá vyhnán. Včasné plánování hejna pomáhá předejít konfliktům.

Perličky se chovají pro vejce i maso. Ročně snesou průměrně 120 vajec o hmotnosti 40–50 g. Ke zvýšení snášky pomáhá přilepšování krmivem a ponechání několika vajec v hnízdě. Maso perliček má nízký obsah tuku i cholesterolu, ale vysokou výživovou hodnotu. Chuťově připomíná křepelčí nebo bažantí maso a je považováno za delikatesu.

Perličky nejsou na chov příliš náročné. Mohou sdílet kurník se slepicemi, ale v době toku mohou být samci neklidní. Preferují vysoké hřady a hlubší podestýlku pro teplo a pohodlí. Potřebují také dostatečně prostorný výběh – během dne neúnavně procházejí výběhem a hledají potravu. Skvěle likvidují škůdce jako slimáky či mandelinky, aniž by ničily záhony. Je vhodné jim výběh vymezit sítí, aby nechodily tam, kam nemají.

Perličky se přirozeně živí semeny, hmyzem a částmi rostlin. Správně sestavená krmná dávka zajistí dobrý růst, snášku, kvalitu masa a odolnost vůči nemocem. Nejjednodušší způsob, jak jim poskytnout vše potřebné, je podávání hotové krmné směsi. Pokud si ji chceme připravit doma, základ tvoří obiloviny (pšenice, ječmen), kukuřice, sójový nebo slunečnicový šrot, vápenec nebo nadrcené skořápky, minerální doplňky a premix vitamínů a stopových prvků. Dále je vhodné přidávat i zrniny, zelenou píci, semena nebo larvy červů.

Perličky jsou velmi ostražité a mají skvělé hlídací schopnosti. Když zaznamenají dravce nebo jiné nebezpečí, okamžitě začnou hlasitě varovat okolí – a někdy dokonce vetřelce i odeženou. Upozorní nejen na dravce, ale i na cizího člověka nebo sousedova kocoura. Někteří chovatelé dokonce tvrdí, že jejich křik odradí i potkany. Díky své bdělosti tak mohou být užitečnými ochránci dvora.