Jak ochránit zahradu před jarními mrazíky?

Většina rostlin nemá mráz ráda, ale některé jsou na něj obzvlášť citlivé. Mezi nejohroženější patří především ovocné stromy, jako jsou meruňky a broskvoně. Velmi citlivé jsou také mladé stromky, které byly vysazeny před méně než třemi lety.

Pozor si musíme dát také na kvetoucí jahodníky nebo mladé sazenice brambor, rajčat, okurek a salátu. Citlivý může být i česnek vysazený na podzim, který na jaře začíná vyrůstat nad povrch půdy.

Mráz může poškodit i okrasné rostliny a keře, například rododendrony, pivoňky, magnolie nebo stálezelené dřeviny. Pokud plánujeme řez ovocných stromů, je lepší ho odložit na období, kdy už nehrozí výrazné mrazy.

U stromů je ochrana o něco složitější než u menších rostlin. Jsou větší, rozvětvené a jejich zakrytí vyžaduje více práce. Přesto existuje několik účinných způsobů.

Kmeny stromů můžeme obalit slámovými nebo kokosovými rohožemi, případně bílou netkanou textilií. Další možností je nátěr kmene takzvaným vápenatým mlékem (asi 20% roztok). Bílá barva odráží sluneční paprsky a zabraňuje přehřívání kůry během dne, čímž se snižuje riziko poškození při následném poklesu teploty v noci.

Rostliny na záhonech lze chránit jednodušeji. Velmi dobře funguje přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Ta je prodyšná a zároveň pomáhá udržet kolem rostlin o něco vyšší teplotu.

Někteří zahrádkáři také používají uříznuté PET lahve nebo zavařovací sklenice, kterými jednotlivé rostliny překryjí. Je však potřeba dávat pozor na zapaření a zvýšenou vlhkost, která by mohla vést ke vzniku plísní.

Pro ještě lepší ochranu lze textilii zatížit vrstvou mulčovací kůry nebo ji doplnit chvojím či spadaným listím.

Květy a poupata ovocných stromů jsou na mráz velmi citlivé. U většiny stromů může teplota kolem -2 °C květy zcela poškodit. Například malé plody meruněk může zničit už teplota kolem 0,5 °C.

Na ochranu stromů lze využít i staré zahradnické postupy. Jedním z nich je odpařování vody. Kolem stromů se rozmístí nádoby s vodou, z nichž se během noci odpařuje vlhkost a vytváří jemnou mlhu. Ta může pomoci zmírnit účinky slabších mrazů, přibližně do -2 °C.

Další tradiční metodou je dýmování. Pod stromem se zapálí hromádka navlhčeného klestí, která vytváří hustý kouř. Ten může vytvořit ochrannou vrstvu proti mrazu. Je však potřeba myslet i na okolí a případné sousedy.