Jak poznat zkažené vejce

Délka skladování nemusí sama o sobě nic znamenat, vejce mohou za optimálních podmínek v lednici vydržet v poživatelném stavu klidně i celý měsíc. Může to však být i kratší dobu a navíc málokdo si dokáže udržet přehled o tom, jak dlouho už to či ono vejce skladuje, takže řídit se jen podle stáří vajec není ideální. To platí především pro chovatele slepic, kterým obvykle vejce přibývají každý den.

To, že byste už nějaké vejce neměli jíst, lze poznat několika způsoby. Zkažené vejce mnohdy poznáte už od pohledu a podle jeho zápachu, ale pro jistotu můžete provést také tzv. vodní test nebo si vzít na pomoc prosvětlovačku. V každém případě pamatujte na to, že vejce je nejlepší konzumovat po dostatečné tepelné úpravě. I když riziko, že se po požití syrového vejce nakazíte salmonelou, je velmi malé, je zbytečné riskovat.

Pokud vejce koupíte v obchodě, může vám dát nápovědu o bezpečnosti konzumování vajec doba minimální trvanlivosti, která je na nich uvedená. Stejně jako u jiných potravin je ovšem doba minimální trvanlivosti pouze orientační. Pro jeho platnost se předpokládá správné skladování, při kterém může být bezpečné vejce konzumovat i po uplynutí uvedeného data.

Zkažené vejce odhalíte, když využijete svůj čich. Zkažené vejce totiž vydává nepříjemný zápach, který jistě rozeznáte hned, jak ho ucítíte. To dokonce platí nejen pro syrové, ale také pro uvařené vejce. Když přece jen nebudete po přičichnutí ke skořápce zcela přesvědčeni o tom, že je vejce čerstvé, rozklepněte ho a přičichněte si přímo k bílku a žloutku namísto skořápky. Poté už bude jasno. Vejce v takovém případě samozřejmě nerozklepávejte nad mísou plnou surovin.

Také pohled leccos napoví. Skořápka by měla být nepoškozená a nesmí se na ní objevovat žádné známky plísně, která vypadá podobně jako třeba na zplesnivělém eidamu. I když skořápka známky prasknutí ani plísně nenese, ještě není vyhráno. Po rozklepnutí zkontrolujte barvu žloutku – ten musí mít typickou žlutooranžovou barvu, nádech zelené nebo modré barvy značí plíseň a vejce musíte vyhodit.

V případě, že má žloutek správnou barvu, ale objevíte na něm malé krvavé skvrny či žilky, vejce můžete bez obav použít. Jedná se o malé krevní sraženiny, které mohou vzniknout při tvorbě vajec. Narazíte na ně zřídka, a to ještě jen u vajec z domácích chovů. Do obchodů se taková vejce nedostanou, byť jsou naprosto nezávadná.

Pro ověření stáří vajec lze provést tzv. vodní test, při kterém vyzkoušíte, jak vejce plave. Jednoduše ponoříte vejce do misky nebo sklenice s vodou a vejce se buď potopí, nebo zůstane na hladině, případně se bude vznášet někde mezi. Pokud vejce zůstane u dna, je zaručeně čerstvé, vejce vznášející se na hladině je staré (většinou alespoň 3 týdny), ovšem ne nutně zkažené.

Test je založen na skutečnosti, že ve vejcích se postupně zvětšuje vzduchová bublina, takže čím je vejce starší, tím větší má tendenci se vznášet na hladině. Starší, ale nezkažená vejce se spíše než na přípravu omelety či míchaných vajec hodí na pečení.

Misku s vodou můžete nahradit prosvětlovačkou, která je chovatelům slepic jistě dobře známá. Prosvětlovačky se běžně používají pro zjištění oplodněnosti vajec, ale s jejich pomocí lze ověřit také jejich čerstvost. Když prosvětlovačku přiložíte na tupý konec vejce, uvidíte velikost vzduchové bubliny uvnitř a nemusíte ho tak dávat do vody. Při seznamování se s touto metodou je dobré mít po ruce čerstvé a starší vejce, u kterých budete znát stáří, abyste si udělali představu o tom, jak se vzduchová bublina se stářím vajec zvětšuje.

Při prosvětlování zároveň vejcem otáčejte a pozorujte, jak se žloutek pohybuje v bílku. V čerstvém vejci se žloutek v bílku skoro nepohybuje, časem bílek se žloutkem ztrácí pevnost a pohyb se zvětšuje.