Jak začít s chovem králíků

Stejně jako u jiných činností také u chovu králíků platí, že na některé věci prostě budete muset přijít sami. Díky praxi si časem osvojíte správný režim péče o králíky a přizpůsobíte si pár důležitých detailů podle sebe. Každopádně existuje řada činností, kterým se nevyhnete a a při chovu králíků se s nimi setkáte vždy. A právě na ně se nyní podrobněji podíváme. Některé činnosti jsou spojeny s začátky vašeho chovatelského života, jiné se stanou vaší rutinou.

Králíci samozřejmě potřebují mít místo, kde budou žít. Ideální je pořídit kvalitní králíkárnu, která bude dostatečně velká pro všechny vaše králíky, nejlépe i s rezervou pro přírůstky. Můžete si ji však i vlastnoručně postavit, pokud to zvládnete a máte trochu času nazbyt. Ať už budete králíkárnu kupovat, nebo si ji postavíte, myslete na to, že králíci mají rádi sucho, světlo a klid. A přestože vyžadují čerstvý vzduch, nedělá jim dobře průvan. Tyto aspekty berte v úvahu i při umístění králíkárny – čelní strana by proto vždy měla být orientována na jihovýchod.

Kromě králíkárny není od věci kolem ní vybudovat výběh, kam byste mohli králíky pouštět za pohybem. V takovém případě si dejte práci s oplocením, abyste své králíky nemuseli nikde honit.

V králíkárně můžete své hopsavé svěřence nechat na holé podlaze, nebo jim poskytnout podestýlku. Podestýlka musí být suchá a nezapařená a pochopitelně je nutná její občasná výměna. Když si dáte práci s přípravou a výměnou podestýlky, králíci budou mít pohodlnější prostředí a zvýšíte šance, že se dočkáte nových přírůstků do vašeho chovu.

Až budete mít připravené vhodné prostředí pro chov, přichází na řadu výběr králičího plemena. A výběr to nebude jednoduchý, protože existuje velké množství plemen králíka domácího. Plemena se liší nejen vzhledem, ale také třeba kvalitou masa či dobou, za jakou dosáhnou jatečné hmotnosti.

Králíci patří mezi býložravce. Pravidelně jim budete muset servírovat zejména krmnou směs, dostupné jsou různé druhy granulí určené speciálně pro králíky. Nepohrdnou ani senem (seno nesmí být zapařené) – nejlepší je ho dávat do jesliček na seno, aby nebylo roztahané po celé králíkárně.

Králíci jsou poměrně náchylní na nemoci, takže bez snahy tomu zabránit se v chovu mohou objevit parazitární nebo infekční onemocnění. Naštěstí proti většině těchto nemocí můžete králíky chránit očkováním a preventivním podáváním doplňků stravy. Jako prevenci lze označit i to, když budete králíkům podávat pouze kvalitní, nijak nedegradované a nekontaminované krmivo.

Na závěr pro vás máme ještě tipy týkající se problémů s rozmnožováním králíků. Ty je vhodné znát ve fázi, kdy už králíky nějakou dobu chováte a chcete, aby se váš chov rozrostl, ale prosté umístění samce a samice k sobě nepřináší kýžený výsledek. Sice je obecně známo, že králíci problém s rozmnožováním nemají, jenže někdy se přece jen vyskytne překážka, kvůli které budete marně čekat na nové přírůstky. Co za tím může stát?

Za neplodností králíků může stát to, že jsou příliš vykrmení. Nemusíte své miláčky držet zkrátka a rozhodně jim nedávejte jen nutné minimum krmiva pro přežití, jen to při krmení nesmíte příliš přehánět. Množství krmiva se vyplatí ubrat, když se vám králíci budou zdát hodně tělnatí, případně jim dopřejte více prostoru k pohybu.

Plodnosti králíků nesvědčí ani velké horko, v takovém počasí navíc nejsou pohybově moc aktivní. Sterilita způsobená horkem může přetrvávat až několik měsíců. Bohužel ani snaha o snížení teploty v králíkárně velmi důkladným stíněním nemusí být k užitku. Králíci totiž k oplodnění potřebují přes den světlo po co nejdelší dobu. Samice oplodní, pokud je světlo alespoň 12 hodin denně. V případě, že přirozené denní světlo tuto podmínku vzhledem k části roku nezajišťuje, musíte den v králíkárně „prodloužit“ pořízením umělého zdroje světla.