Mají zvířata emoce?
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

27.08.2025

Mají zvířata emoce?

To, že zvířata dokážou cítit a projevovat náklonnost nejen mezi sebou, ale i vůči nám, už dnes nikoho nepřekvapuje. Po dlouhá staletí však převládal názor, že zvířata jsou jen „stroje“, které reagují pouze na podněty a necítí žádné vnitřní prožitky. Teprve v posledních desetiletích, s rozvojem neurovědy, etologie a moderních behaviorálních studií, se ukázalo, že i zvířata mají svůj emoční svět – a ten je často velmi podobný tomu našemu.

Co jsou to emoce?

Emoce jsou složité psychofyziologické reakce, které vznikají v reakci na vnější nebo vnitřní podněty. Zahrnují nejen samotné pocity, tedy to, jak se subjektivně cítíme, ale také fyziologické změny v těle, naše chování a způsob, jakým situace vyhodnocujeme a zpracováváme v mysli. V případě zvířat zatím věda nedokáže přímo změřit jejich subjektivní prožitky. Proto se výzkumníci soustředí především na objektivní znaky emocí. Sledují například změny srdečního rytmu, výrazy tváře, hladiny hormonů, zvukové projevy nebo složité sociální chování. 

Radost

Radost je u zvířat nejlépe prozkoumanou emocí. Typickým příkladem jsou psi – když vidí svého majitele, často radostně skáčou a vrtí ocasem. Hra je pro zvířata důležitým zdrojem radosti, a zároveň ukazatelem zdraví a psychické pohody. Vědecké studie dokonce ukázaly, že mláďata některých zvířat při hře vydávají specifické zvuky podobné lidskému smíchu. 

Strach a úzkost

Strach je přirozená emoce, která pomáhá zvířatům přežít. Spouští útěkové nebo obranné chování – známý je tzv. reflex „bojuj nebo uteč“, který aktivuje tělo i mozek při ohrožení. Novější výzkumy se zaměřují také na dlouhodobou úzkost a stres u zvířat. Například u některých druhů velryb a delfínů byly zaznamenány projevy, které se podobají depresím.

Smutek a zármutek

Mnoho pozorování z volné přírody ukazuje, že i zvířata prožívají smutek. Sloni jsou známí svými „rituály“ kolem mrtvých jedinců – zůstávají u jejich těl, projevují zvláštní chování a zjevnou pozornost, která připomíná lidský zármutek. Podobné chování bylo pozorováno i u šimpanzů a dalších primátů. Známé jsou také případy psů, kteří po smrti majitele nebo jiného zvířecího společníka ztrácejí chuť k jídlu a mění své chování.

Empatie a soucit

Empatie – tedy schopnost vnímat a reagovat na emoce druhých – byla dlouho považována za výhradně lidskou vlastnost. Dnes však víme, že i mnoho zvířat projevuje empatické chování. Například šimpanzi pomáhají členům své skupiny v nouzi, uklidňují je a poskytují jim sociální podporu. Psi zase dokážou reagovat na lidské emoce – když je člověk smutný nebo ve stresu, přijdou k němu a snaží se ho utěšit.

Láska a sociální pouta

Sociální vazby mezi zvířaty bývají často velmi silné a emočně významné. Mohou vznikat mezi mláďaty a rodiči, mezi partnery, mezi „přáteli“ nebo v rámci celé skupiny. Například labutě a některé další druhy ptáků vytvářejí celoživotní páry, což naznačuje schopnost hluboké náklonnosti a zřejmě i lásky. U některých primátů a velryb byla prokázána existence dlouhodobých sociálních vztahů, založených na vzájemné péči a podpoře.

Další články

Jak se z králíka stal symbol Velikonoc

20.03.2026

Jak se z králíka stal symbol Velikonoc

Blíží se období Velikonoc – čas oslav, obnovy a nových začátků. Příroda se probouzí k životu, dny se prodlužují a vše kolem nás získává novou energii. K tomuto období neodmyslitelně patří malovaná vajíčka, jarní výzdoba a také jeden z nejznámějších symbolů vůbec – velikonoční zajíček.

Přečíst článek
Jak ochránit zahradu před jarními mrazíky?

17.03.2026

Jak ochránit zahradu před jarními mrazíky?

Zima pomalu končí a blíží se jaro. Období, které je sice krásné, ale zároveň zrádné. Jeden den je příjemně teplo a druhý den mohou přijít noční mrazy. Zahrádkáři o tom vědí své. Rostliny začnou rašit, pučet a růst, a právě v tu chvíli může přijít mráz, který během jediné noci napáchá velké škody. Jak tedy rostliny před jarními mrazíky ochránit? Stejně jako my nosíme v zimě kabát, i naše rostliny potřebují určitou ochranu.

Přečíst článek
Střešní farmy: moderní způsob pěstování ve městech

13.03.2026

Střešní farmy: moderní způsob pěstování ve městech

Střešní farmy představují inovativní způsob, jak pěstovat zeleninu, bylinky nebo ovoce přímo ve městech. Využívají střechy budov, které by jinak zůstaly nevyužité, a proměňují je v produktivní zelené plochy. Tento typ městského zemědělství přináší řadu výhod – od produkce čerstvých potravin až po zlepšení kvality životního prostředí ve městech.

Přečíst článek