Proč nejíst krůtí vejce?

Na rozdíl od slepičích či křepelčích vajíček a jejich nespočtu tepelných úprav, které lidé vymysleli, aby si na nich mohli smlsnout, krůtí vajíčka na jídelním lístku běžných restaurací člověk většinou nenajde. 

Nabídka pokrmů z krůtího masa je oproti tomu v restauracích úplně běžnou záležitostí. Jedním z oblíbených celoročních fit pokrmů se v poslední době stala tortilla s krůtím masem a zeleninou. Opravdu, kdo si tortillu s krůtím masem ještě nepřipravil, neví, o co přichází.

Krůtí maso se vyznačuje vysokým obsahem bílkovin a menším obsahem tuku ve svalovině, je tedy považováno za dieteticky velmi výhodné a navíc velice chutné, proto ho lidé konzumují tak rádi. 

Krůta domácí se chová odedávna především pro maso a okrajově také pro peří, i když z ní samozřejmě člověk může mít užitek jako u kura domácího také pro vejce. K tomu se však váže jedno velké ale. 

Poptávka po vajíčkách je veliká a poskytnout takové množství vajec lidem se dlouhodobě daří jen slepicím. Kur domácí, respektive lehká plemena jako jsou Plymutky nebo Rodajlendky a další vyšlechtěná hybridní plemena určená ke snášení vajec jako například Leghornky, nechávají co do počtu snesených vajec krůty daleko za sebou. 

Krůta domácí snese zhruba osmdesát vajec ročně. Oproti tomu slepice, takzvaná nosnice, dokáže vyprodukovat ročně vajec až tři sta, což je přibližně čtyřikrát tolik. 

Když přijde na způsob snášení vajec, stojí si krůty oproti slepicím hůř i v drobných chovech. Krůty totiž na rozdíl od slepic svá vejce snáší i mimo kurník. Tím pádem jsou vajíčka mnohem více náchylná k zániku, protože se mohou stát snadnou kořistí kuny nebo jiných lesních šelem. 

Pokud ale potřebujete krůtí vejce sehnat, není to nemožné. Jen pozor, většina farmářů prodává krůtí násadová vejce, která jsou určena pro líhnutí, tedy nikoliv pro přímou konzumaci. Na násadové vejce od farmáře si připravte kolem padesáti korun. 

Krůtí vejce je podstatně větší než slepičí, ale chuťově je mu velice podobné. Pokud se ho rozhodnete zařadit do jídelníčku, doporučujeme dodržet následující radu. Vzhledem k jeho velikosti se prodlužuje délka tepelné úpravy - krůtí vejce bude potřeba déle vařit ve vodě i péct na pánvi. Tím zabráníte případnému přenosu salmonely.

Možnost tedy je si z násadového vejce vypiplat vlastní krůtu. V tomto případě se připravte ale na to, že oproti slepici bude krůta náročnější na množství jídla, které jí musíte zajistit. Jinak se chov krůt od chovu slepic zásadně neliší. 

Nezapomeňte na to, že z krůty budete mít největší užitek pro maso. Mezi labužníky se traduje, že každá její masitá část je chuťově specifická a lze z ní v kuchyni vykouzlit pokrm, po kterém se budou každému sbíhat sliny.

Pokud byste chtěli na chov pro maso raději slepice, poohlédněte se po plemenech, které na to byly vyšlechtěné - Dorkinka nebo například plemeno Sussex. Ty jsou větší a silnější na rozdíl od lehkých plemen slepic určených pro chov na vejce zmíněných výše. 

Krůta tedy není co do snášení vajec zrovna jednička na plnění plánu, ale za to může nabídnout jiný triumf - maso. 

Krůta, respektive krocan, byla nejdříve domestikována v Americe, odkud pochází její předchůdce krocan divoký. Do Evropy je převezli Španělé svými loděmi až v 16. století, tehdy jim ještě říkali indické slepice. V Česku je naši předci domestikovali až po roce devatenáct set.