Slintavka a kulhavka
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

18.06.2025

Slintavka a kulhavka

V médiích se stále častěji objevují informace o blížícím se výskytu onemocnění SLAK. Jde o virové onemocnění, které postihuje všechny sudokopytníky - patří mezi ně například skot, ovce, kozy, prasata, buvoli i další volně žijící zvířata. Přehled důležitých informací o této nákaze naleznete v tomto článku.

Příznaky

V počáteční fázi onemocnění se u nakažených zvířat objevuje deprese, horečka, snížená produkce mléka a omezený příjem krmiva. Krátce nato se začnou tvořit puchýřky naplněné tekutinou, a to v dutině ústní, na končetinách i na mléčné žláze. Přibližně po jednom dni puchýřky praskají a mění se v otevřené léze. Kvůli bolestivým puchýřům zvířata kulhají, mají problémy s příjmem potravy a výrazně sliní – odtud název onemocnění: slintavka a kulhavka. U prasat jsou typické výskytem puchýřů na nohách, zatímco u skotu bývají nejlépe patrné v dutině ústní.  

Nakažlivost

Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé onemocnění s vysokou nemocností, avšak nízkou úmrtností. Nákaza se může šířit dvěma způsoby – buď přímým kontaktem mezi infikovanými zvířaty, nebo nepřímo, prostřednictvím dopravních prostředků, nástrojů, oděvů či živočišných produktů. Nejčastější cestou nákazy je inhalace vzduchu obsahujícího virus. Virus se dokáže šířit vzduchem až na desítky kilometrů – zvláště za příznivých meteorologických podmínek. Nejvíce virových částic vylučují do vzduchu prasata. Onemocnění není přenosné na lidi.

Inkubační doba

Inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a objevením prvních příznaků, se u tohoto onemocnění pohybuje v rozmezí 1 až 14 dnů, nejčastěji však mezi 2 až 6 dny. Je ale důležité vědět, že nakažené zvíře začíná virus vylučovat už dva dny předtím, než se projeví jakékoli klinické příznaky. V mléce může být virus přítomen dokonce až čtyři dny před vypuknutím příznaků. Z tohoto důvodu je při podezření na nákazu nutné okamžitě zvíře izolovat. Pokud by nakažený jedinec zůstal mezi ostatními, mohla by se nákaza rychle rozšířit na celý chov.

Prevence a léčba

Prevencí je důsledné dodržování hygienických opatření, zejména vyhýbání se kontaktu zvířat z různých chovů. Podobně jako při pandemii covidu u lidí. Preventivní očkování proti slintavce a kulhavce je však v rámci Evropské unie zakázáno. Specifická léčba této choroby neexistuje. Jediným účinným opatřením proti šíření je utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu kolem něj. (Ohnisko nákazy je místo, kde byla infekce prokázána; ochranné pásmo zahrnuje oblast v okruhu 3–10 km od tohoto ohniska.)

Další články

Mouční červi: Proč by jim žádný chov neměl odolat?

26.11.2025

Mouční červi: Proč by jim žádný chov neměl odolat?

Divoká zvířata si zcela běžně obohacují svůj jídelníček hmyzem – a stejnou možnost bychom jim měli dopřát i v domácím chovu. Tato přirozená potrava je vhodná pro drůbež, plazy, žáby, ježky, křečky, hlodavce, ale také pro kočky a psy.

Přečíst článek
Jaké problémy nejčastěji trápí chovy skotu?

25.11.2025

Jaké problémy nejčastěji trápí chovy skotu?

Mastitidy, potíže s pohybem, slabší plodnost i průjmy u telat patří mezi nejčastější zdravotní komplikace ve skotu. Každá z nich může významně ovlivnit užitkovost, pohodu zvířat i ekonomiku chovu. Dobrá prevence, pravidelná kontrola a včasný zásah jsou proto klíčové.

Přečíst článek
Torze žaludku

21.11.2025

Torze žaludku

Torze žaludku je akutní, život ohrožující stav, který postihuje především velká plemena psů. Pokud není včas rozpoznána a léčena, velmi často končí smrtí. V tomto článku se dozvíte, jak torzi rozpoznat, co ji způsobuje a jak jí lze účinně předcházet.

Přečíst článek