Slintavka a kulhavka
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

18.06.2025

Slintavka a kulhavka

V médiích se stále častěji objevují informace o blížícím se výskytu onemocnění SLAK. Jde o virové onemocnění, které postihuje všechny sudokopytníky - patří mezi ně například skot, ovce, kozy, prasata, buvoli i další volně žijící zvířata. Přehled důležitých informací o této nákaze naleznete v tomto článku.

Příznaky

V počáteční fázi onemocnění se u nakažených zvířat objevuje deprese, horečka, snížená produkce mléka a omezený příjem krmiva. Krátce nato se začnou tvořit puchýřky naplněné tekutinou, a to v dutině ústní, na končetinách i na mléčné žláze. Přibližně po jednom dni puchýřky praskají a mění se v otevřené léze. Kvůli bolestivým puchýřům zvířata kulhají, mají problémy s příjmem potravy a výrazně sliní – odtud název onemocnění: slintavka a kulhavka. U prasat jsou typické výskytem puchýřů na nohách, zatímco u skotu bývají nejlépe patrné v dutině ústní.  

Nakažlivost

Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé onemocnění s vysokou nemocností, avšak nízkou úmrtností. Nákaza se může šířit dvěma způsoby – buď přímým kontaktem mezi infikovanými zvířaty, nebo nepřímo, prostřednictvím dopravních prostředků, nástrojů, oděvů či živočišných produktů. Nejčastější cestou nákazy je inhalace vzduchu obsahujícího virus. Virus se dokáže šířit vzduchem až na desítky kilometrů – zvláště za příznivých meteorologických podmínek. Nejvíce virových částic vylučují do vzduchu prasata. Onemocnění není přenosné na lidi.

Inkubační doba

Inkubační doba, tedy čas mezi nákazou a objevením prvních příznaků, se u tohoto onemocnění pohybuje v rozmezí 1 až 14 dnů, nejčastěji však mezi 2 až 6 dny. Je ale důležité vědět, že nakažené zvíře začíná virus vylučovat už dva dny předtím, než se projeví jakékoli klinické příznaky. V mléce může být virus přítomen dokonce až čtyři dny před vypuknutím příznaků. Z tohoto důvodu je při podezření na nákazu nutné okamžitě zvíře izolovat. Pokud by nakažený jedinec zůstal mezi ostatními, mohla by se nákaza rychle rozšířit na celý chov.

Prevence a léčba

Prevencí je důsledné dodržování hygienických opatření, zejména vyhýbání se kontaktu zvířat z různých chovů. Podobně jako při pandemii covidu u lidí. Preventivní očkování proti slintavce a kulhavce je však v rámci Evropské unie zakázáno. Specifická léčba této choroby neexistuje. Jediným účinným opatřením proti šíření je utracení všech vnímavých zvířat v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu kolem něj. (Ohnisko nákazy je místo, kde byla infekce prokázána; ochranné pásmo zahrnuje oblast v okruhu 3–10 km od tohoto ohniska.)

Další články

Jak se z králíka stal symbol Velikonoc

20.03.2026

Jak se z králíka stal symbol Velikonoc

Blíží se období Velikonoc – čas oslav, obnovy a nových začátků. Příroda se probouzí k životu, dny se prodlužují a vše kolem nás získává novou energii. K tomuto období neodmyslitelně patří malovaná vajíčka, jarní výzdoba a také jeden z nejznámějších symbolů vůbec – velikonoční zajíček.

Přečíst článek
Jak ochránit zahradu před jarními mrazíky?

17.03.2026

Jak ochránit zahradu před jarními mrazíky?

Zima pomalu končí a blíží se jaro. Období, které je sice krásné, ale zároveň zrádné. Jeden den je příjemně teplo a druhý den mohou přijít noční mrazy. Zahrádkáři o tom vědí své. Rostliny začnou rašit, pučet a růst, a právě v tu chvíli může přijít mráz, který během jediné noci napáchá velké škody. Jak tedy rostliny před jarními mrazíky ochránit? Stejně jako my nosíme v zimě kabát, i naše rostliny potřebují určitou ochranu.

Přečíst článek
Střešní farmy: moderní způsob pěstování ve městech

13.03.2026

Střešní farmy: moderní způsob pěstování ve městech

Střešní farmy představují inovativní způsob, jak pěstovat zeleninu, bylinky nebo ovoce přímo ve městech. Využívají střechy budov, které by jinak zůstaly nevyužité, a proměňují je v produktivní zelené plochy. Tento typ městského zemědělství přináší řadu výhod – od produkce čerstvých potravin až po zlepšení kvality životního prostředí ve městech.

Přečíst článek