Tepelný stres u skotu: Jak ho poznat a ochránit před ním zvířata?

O míře tepelné zátěže nerozhoduje pouze teplota vzduchu. Důležitá je také jeho vlhkost, intenzita slunečního záření, proudění vzduchu a podmínky uvnitř stáje.

První projevy tepelného stresu se u skotu mohou objevit už při teplotách kolem 21 až 25 °C. Zvláště citlivé jsou vysoko produkční dojnice, jejichž organismus vytváří velké množství tepla při trávení krmiva a produkci mléka. Čím vyšší je užitkovost krávy, tím obtížněji se během horkých dnů ochlazuje.

Pro posouzení rizika se proto často používá teplotně-vlhkostní index označovaný jako THI. Ten kromě teploty zohledňuje také relativní vlhkost vzduchu. Chovatel by se tedy neměl řídit pouze údajem na teploměru. I zdánlivě snesitelná teplota může být pro skot velmi zatěžující, pokud je ve stáji vlhko a neproudí v ní vzduch.

Jakmile se kráva nedokáže zbavovat nadbytečného tepla, její organismus spustí přirozené ochlazovací mechanismy. Zvíře začne rychleji dýchat, více se potí a zvyšuje se průtok krve v blízkosti povrchu těla. Současně omezuje aktivitu a snaží se najít chladnější místo.

Mezi nejčastější projevy tepelného stresu patří:

• zrychlené nebo namáhavé dýchání,
• zvýšený příjem vody,
• nižší příjem krmiva,
• shlukování zvířat kolem napáječek,
• zvýšené slinění a pocení,
• pokles aktivity a celková apatie.

Při silném tepelném stresu mohou krávy dýchat s otevřenou tlamou, natahovat krk a vyplazovat jazyk. Takové projevy už znamenají vážné přehřátí a vyžadují rychlou reakci.

Důležitým ukazatelem je také chování celého stáda. Pokud většina zvířat dlouhodobě postává, odmítá si lehnout nebo se soustředí pouze v jedné části stáje, mohou být ostatní prostory příliš teplé nebo nedostatečně větrané.

Jedním z prvních důsledků bývá pokles dojivosti. Krávy během horka omezují příjem krmiva, a proto nemají dostatek energie a živin pro zachování běžné produkce mléka. Část dostupné energie navíc spotřebují na ochlazování organismu. Oslabený organismus zároveň hůře odolává infekcím a může se zhoršit stav končetin a paznehtů, protože přehřáté krávy častěji stojí a méně odpočívají.

Výrazné následky může mít horko také v oblasti reprodukce. Během teplých dnů bývají projevy říje méně nápadné, protože se zvířata méně pohybují. Výsledkem bývá nižší úspěšnost zabřeznutí a vyšší riziko časných ztrát březosti.

Základem prevence je dostatek čerstvé vody. Stejně důležité je proudění vzduchu. Přirozené větrání nemusí během bezvětrných dnů stačit, proto se ve stájích využívají ventilátory. Ty by měly směřovat vzduch do míst, kde se zvířata nejčastěji zdržují.

Na pastvině musí mít celé stádo přístup k dostatečně velkému zastíněnému prostoru. Zastínění je nutné zajistit také telatům ve venkovních boudách. Během horkých období je vhodné upravit také krmení a denní režim. Větší část krmné dávky podávejte brzy ráno nebo večer, kdy jsou teploty nižší. Krmivo pravidelně přihrnujte a kontrolujte jeho čerstvost, protože se v teplém prostředí rychleji zahřívá a kazí.

Přesuny zvířat, veterinární zákroky a další náročnější činnosti plánujte na chladnější část dne. Zbytečné shánění stáda nebo dlouhé čekání v přeplněné čekárně před dojírnou může tepelnou zátěž ještě výrazně zvýšit.

Správně nastavená prevence pomáhá chránit zdraví a pohodu zvířat, zachovat produkci mléka a omezit problémy s reprodukcí. Dostatek vody, kvalitní větrání, zastínění a vhodně upravený denní režim tak mohou výrazně snížit dopady letního horka na celý chov.