Varroáza včel
Pavel Frček

Autor: Pavel Frček

29.10.2025

Varroáza včel

Varroáza je velmi nebezpečné parazitární onemocnění včel, které v určité míře postihuje téměř všechna včelstva. Jak se proti této nemoci bránit? Jaká jsou preventivní opatření? A jak se onemocnění projevuje? Odpovědi najdete v následujícím článku.

Původce onemocnění

Příčinou varroázy je roztoč Varroa destructor. Tento parazit napadá jak dospělé včely, tak zavíčkovaný plod. Poprvé byl zaznamenán v Indonésii. Během následujících padesáti let se rozšířil do Číny, Indie, následně přes Rusko do Německa a Polska. Existují i záznamy o výskytu na Havaji.

Příznaky nákazy

Roztoči jsou viditelní pouhým okem – nacházejí se na dospělých včelách i na plodu ve všech vývojových stádiích. K vývoji potřebují jak dospělé včely, tak jejich potomstvo. Varroa destructor se živí tukovým tělískem dospělých jedinců, poté přechází na plod. Následkem toho včelstvo slábne, je podvyživené a nově líhnoucí se včely jsou často deformované – mohou mít zakrnělá nebo chybějící křídla, deformované nohy, křivé tělo či zmenšené zadečky. Včelstvo je celkově oslabeno a náchylnější k dalším onemocněním.

Léčba

Ošetření proti varroáze se obvykle provádí na jaře (v březnu a dubnu) a na začátku podzimu (v srpnu a září). Je důležité volit správné metody a pravidelně je obměňovat, protože roztoč se může přizpůsobit a stát se rezistentním vůči účinným látkám. Nestačí jen změnit název přípravku – musí se měnit i samotná účinná látka. Žádná metoda nemá 100% účinnost. Z přírodních prostředků lze využít kyselinu mravenčí, mléčnou, citronovou nebo šťavelovou. Existují také alternativní metody, jako je fumigace spálenými listy rajčat, křenu nebo červené řepy, případně vyřezávání trubčího plodu. Tyto přístupy však nezaručují úplnou účinnost. U chemických přípravků je třeba věnovat pozornost době použití – některé látky se mohou vstřebávat do medu. Vždy je nutné řídit se příbalovým letákem. Mezi nejúčinnější léčiva patří přípravky s účinnou látkou amitraz.

Prevence

Důležitým preventivním opatřením je dostatek potravy – včely pak nemají potřebu loupit v cizích, případně nakažených úlech, což snižuje riziko přenosu parazita. Klíčová je také pravidelná obměna starých rámků za nové. Každoročně do 15. února je nutné odevzdat vzorky na Státní veterinární ústav (SVÚ). Vzorek se odebírá nejdříve 30 dní po posledním podzimním preventivním ošetření, kdy se na dno úlu vloží čistá, ometená podložka. Po uplynutí této doby se měl smete do uzavíratelné nádoby. Pokud má včelař více včelstev, měly by se vzorky ze všech úlů sloučit do jednoho. Před odesláním je nutné vzorek řádně označit – uvést celé jméno chovatele, registrační číslo, číslo stanoviště a počet včelstev.

Další články

Jak chránit domácí mazlíčky před klíšťaty?

09.07.2026

Jak chránit domácí mazlíčky před klíšťaty?

Léto znamená delší procházky, více času venku a radosti z přírody. Bohužel je léto ale také období, kdy se znovu objevují klíšťata.

Přečíst článek
Země živitelka 2026 se blíží!

07.07.2026

Země živitelka 2026 se blíží!

Země živitelka 2026 se blíží a my u toho letos nebudeme chybět.

Přečíst článek
Co by slepičkám v létě rozhodně nemělo chybět?

02.07.2026

Co by slepičkám v létě rozhodně nemělo chybět?

Léto je pro chovatele drůbeže krásným, ale zároveň náročným obdobím. Vysoké teploty, větší spotřeba vody, hmyz i vyšší riziko výskytu parazitů mohou slepičkám pořádně znepříjemnit každodenní pohodu. Pokud jim ale dopřejete správnou péči a vhodné vybavení, zvládnou tyto horké dny levou zadní.

Přečíst článek